Listopad 2012

A co když nevíme, kdo jsme?

23. listopadu 2012 v 21:51 | Rozka |  Básník beze slov



Váhám.
Nevím, kdo jsem.
Přísahám.
Bloudím za svým snem.

Miluju.
Ale nemám koho.
Sleduju.
Porušil jsi svoje slovo.

Dýchám.
Koukáš po té druhé.
Slýchám.
Tvoje srdce tuhé.

Doufám.
Tvůj smutek mě ničí.
Couvám.
Všechno na mě křičí.

Čekám.
Až se to zas spraví.
Lekám.
Už to bylo žhavý.

Nemám to jinak, nebojte.

23. listopadu 2012 v 11:37 | Rozka |  Písálek
Tak tak trochu přemýšlím.
Už dlouho jsem nepsala.
Ale to přece ti, kteří nechodí na moje bláboly častěji, neví, tak proč bych to měla
zminovat?
Možná abych se předem omluvila za chaos, který se může vyskytnout.
Vlastně už vystrkuje růžky a čeká, kdy by se toho mohl chytnout.
Však se neboj, přijde to dřív, než myslíš.

Jsem potvora.

17. listopadu 2012 v 20:14 | Rozka |  Básník beze slov

Nevím, kdo jsem.
Jsem vůbec člověk?
Zapomněla jsem důležitý věci.
Jsem potvora.
Ale dokážu Tě číst víc než kdokoli jiný.
Nikdo nezná mé tajemství.
Nikdo nezná mé srdce.
Jsem potvora.
Ale dokážu Tě rozesmát.
Všem ubližuju, i když vlastně ani nechci.
Jsem potvora.
Ale miluji Tě.

Jedno slovo. Jedna lež.

1. listopadu 2012 v 20:24 | Rozka |  Básník beze slov
Tak jsem se jednou zase rozhodla něco málo stvořit.
Je to ale...složitější- ano, to je správné slovo.


Jednou všechno.
Jednou nic.
Jednou se to řeklo.
Jednou je to pryč.
Kolik je na tom všem pravdy?
Kolik otázek a odpovědí ještě zbývá?
Kolik citů se ještě projeví?
Kolik chvil to všechno vydrží?
Kolik minut tomu zase uvěřím?