Září 2012

Guten Tag-Nashledanou

30. září 2012 v 18:48 | Rozka |  Den co den

" Co znamená: Guten Tag? "

" Ehm... Nashledanou?! "

Dojímá mě, čím dál více, musím přiznat, to, jak jsou lidé hloupacatí.
Nejde možná ani o to, že česky neumí ani kváknout a gramatika je jedna velká bomba.
Spíš mi jde o tu mentální vyspělost a mentální "chytrost"
Bože,opravdu- jestli se mě ještě někdo zeptá, proč pomáhám, něco mu udělám.

Co kdyby.

28. září 2012 v 16:45 | Rozka |  Písálek

Kdo nečte dlouhé články, at' to raději nečte...

Ale mohl by.

Byla bych ráda.



Jako obvykle jsem bloudila chodbami a snažila se vyhnout středoškolákům, kteří si stejně jako já brodili cestu davem na další hodinu. Kdybych se na sebe koukala z jiné presperity, řekla bych si ,že je den jako každý jiný. Jenže bych se mýlila. Tenhle páteční den byl jiný. Jestli je to tím, že jsem měla včera obrovskou hádku se svým otcem nebo tím,že si připadám málocenná, nevím. Jedno mi ale pořád vrtalo hlavou. Ta fráze, kterou si asi už položil každý z nás: Co kdyby?

Moje "umělecké" pokusy.

27. září 2012 v 14:14 | Rozka |  Za objektivem

Měla bych mít pro Vás varování.

Pokud netrpíte moc velkou upřímostí, nejste kritičtí až za hrob, můžete klikout na "celý článek"
Pokud ale ano, klikněte určitě, protože jsem ráda za každý ohlas a od Vás ještě víc!

Ovšem upozornění dvě: Životu nebezpečné.

Víte co, raději neklikejte.

Co se nikdy nedoví.

26. září 2012 v 22:04 | Rozka
Tak ráda bych to poslala dál.
Tak ráda bych to řekla nahlas.
Tak ráda bych už konečně odhodila tu přetvářku.
Tak ráda bych se neohlížela zpátky.
Tak ráda bych vrátila čas.
Tak ráda bych ..vlastně cokoli.

Vím, co jsem řekla.

26. září 2012 v 17:30 | Rozka |  Básník beze slov

Vím, vím, co jsem řekla, ale lhala jsem.

Chtěla bych Ti něco říct.
Ale nenacházím slova.
Bouří se v mé hlavě.
Jediné, co vím, je, že
to chci změnit.
Chci se vrátit na začátek.
Hloupé řeči.
Pravda pravdoucí.
Upřímný smích.
Jak to napravit?

Ten pocit.

26. září 2012 v 12:00 | Rozka |  Písálek
Je to ten pocit, když se zamiluješ do někoho, kdo se Ti připletl náhodou pod nohy,
kdo Ti něco nabídnul,
kdo se Ti nějak zamlouval,
kdo se Tě nějak dotkl,
kdo se Ti začal přibližovat,
kdo se pro Tebe něčím stal,
kdo si Tě zamiloval a Ty jeho.
Do někoho , kdo měl jiný city, jiná měřítka, jiné cíle, jiné priority.
Do někoho, kdo za to nestál.


Jak moc bys musel svůj život nenávidět, abys toužil po Apokalypse.

25. září 2012 v 14:31 | Rozka |  Písálek
Nadpis článku je celkem jasný.
Je vtipné, jak si pod tím každý představí něco trochu jiného.
Já pod tím mám hru.
Ano, čtete dobře.
Hru.

Chtělo by to roztřídit.

25. září 2012 v 10:14 | Rozka |  Z mé pusy
Všechny Vás moc zdravím,
asi jste si všimli, snažím se zase dát trochu do kupy blog a k tomu patří i
trochu roztřídění spřátelených blogů.
Mám jich už dvacet, a chtěla bych to trochu zmenšit.
Určitě si nechávám:
Gauri
Infinity
Anie
Deer
Kiaru
Marionette
Chii-chan
Ale nevím, jak jsou na tom ostatní, jestli pořád chcete, nebo už ne.
Byla bych ráda, kdybyste se mi do konce tohoto týdne ozvali, abych to mohla nějak spacifikovat.
Jen to tu chci trochu poklidit.
Děkuju za pochopení. :)
Přeji Vám krásný den.

To, co zaručeně neplatí.

24. září 2012 v 15:16 | Rozka |  Písálek
Už jsem dlouho nenapsala článek na téma týdne a tohle téma mě opravdu zaujalo.
Nebot' tuhle větu říkám celkem často a jen málokdy ji myslím vážně.
Je mi to jedno.

Ahoj Světe.

23. září 2012 v 20:03 | Rozka |  Písálek

Ahoj Světe,
to jsem zase já.
Dneska nepřicházím s žádnou prosbou.
Jen bych Ti ráda poděkovala.
Za všechno.
Protože jsem to už pochopila.