Bella-hodnocení-povídka-1.kolo

29. března 2011 v 17:52 | Rozka |  ostatní
HODNOCENÍ BELLA :)

tady to je:
Já v zajetí upírů

"Tvůj čas se krátí. Nastala naše noc. Oběť jsme si vybrali a je čas. Čas vzít si tvou krev i duši." Postavy v tmavých hábitech se ke mně blížily a natahovaly ke mně ruce. Už byly čím dál blíž a já myslela, že je se mnou konec. A pak…
…pak jsem se probudila. Samozřejmě s křikem, jako každou noc. Posadila jsem se a promnula si oči. Vzala jsem mobil, abych se podívala kolik je hodin a zasténala jsem. Teprve tři hodiny ráno! To mi byl čert dlužen. Každopádně jsem si znovu lehla a pokusila se usnout. Jedna ovečka, dvě ovečky, tři ovečky…A takhle bych mohla pokračovat. Samozřejmě že jsem neusnula. Po třech hodinách marného snažení jsem vstala a šla udělat ranní hygienu.
Když jsem se podívala do zrcadla, tak jsem málem vyskočila z kůže! Modré oči jsem měla napuchlé a podlité krví, kůže byla mrtvolně bledá a moje špinavě blond vlasy připomínaly stoh sena. Každopádně než jsme vyrazila do školy, tak jsem se namalovala, abych aspoň trochu skryla noční bdění.
Do školy jsem se moc netěšila. Chodila jsem tam teprve týden, takže úplný nováček. Škola jedno velké bludiště, kamarádi žádní a učitelé na mě přísně hleděli ze všech stran. Co se týkalo učiva, tak radši bez komentáře. Zábavná byla jenom angličtina.
Při vyučování jsem přemítala o tom snu. Byla to samozřejmě blbost. Ale ten sen byl tak reálný. Musela jsem se otřást zase při pomyšlení na ty kapucaté osoby. Působili tak děsivě.
"Slečno Mayrová, mohla byste nám zopakovat otázku?" Zeptal se mě profesor dějepisu. Jenom jsem provinile mlčela a zároveň cítila, jak se do mě zabodávají pohledy spolužáků. "Dávejte pozor slečno!" Pokáral mě a pokračoval v nudném výkladu. A já cítila, jak se mi chce spát. Jenom na chvíli, řekla jsem si a pak už to bylo.
O odpoledce jsem seděla v knihovně. Tam aspoň budu mít klid. Jenže tam to všechno začalo.
Zrovna když jsem se začetla do Pána Prstenů, ozval se nade mnou hlas. "Ty jsi Emily Mayerová že?" Vzhlédla jsme a myslela jsem, že pustím knihu a uteču. Takový jsem zbabělec. Byl to kluk. Hádala bych mu kolem devatenácti, míň ne. Na sobě měl přesně ten hábit, jako postavy z mého snu. Akorát kapuce byla stažená, takže jsem mohla vidět jeho bledý obličej, zelené oválné oči a široký úsměv. Najednou jsem si připadala trapně a nechápala, proč bych se ho vlastně měla bát. "Ano, to jsem já. My se ale neznáme ne?" Zeptala jsem se a snažila se, aby to vyznělo slušně. "Promiň, ani jsem se nepředstavil. Já jsem Dimitrij. Vedoucí skupiny upírů." To mě rozesmálo. "Upírů? Vy si hrajete na upíry?" vyklouzlo mi, než jsem se stihla zabrzdit. Ten Dimitrij se zamračil. "Tohle není hra. Zkoumáme historii upírů, jejich vlastnosti a způsob života. Zatím máme členů pět." Znovu jsem se otřásla. Pět kapucatých. Můj sen! Jako by to spolu nějak souviselo. "No a ehm, jak ti můžu pomoct?" "Každému nováčkovi jsem povinen nabídnout členství v naší skupině. Můžeš být jedna z nás." Řekl a zase se tak mile usmál. Na tom úsměvu bylo ale něco divného. Nemohla jsem přít co, ale nechala jsem to tak. "No díky, já si to ještě rozmyslím." Pověděla jsem a už byla předem rozhodnutá, že do žádného spolku nevstoupím. "Máš jednu možnost. Buď vstoupíš nebo ne. Vybíráme jen některé lidi. A varuju tě. Když odmítneš, může se ti stát něco velmi zlého." Polka jsem a nervózně si prohrábla vlasy. "Zřejmě nemám ne vybranou co?" Dimitrij kývl a ještě dodal: "Dneska o půlnoci je schůzka. Znáš náměstí Osudu?" "Měla bych?" Zeptala jsem se a v duchu přemýšlela, co takové náměstí Osudu sakra je. "Myslel jsem si to. V tom případě tě dneska vyzvednu půl hodiny před půlnocí. Dávej pozor, aby tě nechytli rodiče." A pak se vytratil s rychlostí blesku. Super. Jsem tu nová, a už zapletená do nějakého bláznivého spolku. Ti lidi nejsou normální. Přesto jsem se rozhodla tam v noci jít.
Pak byla hodina chemie, kterou jsem absolutně nechápala. Prokousávala jsem se rovnicemi, ale vlastně jsem nevěděla ani jak na to, takže jsem to těžko mohla vyřešit. V lavici jsem seděla sama a ostatní to buď chápali nebo si mezi sebou radili. Už už jsem to chtěla vzdát a nechat si to na doma, kde by mi to vyřešila ségra, ale odněkud se objevila záchrana. Byl to kluk. Ne s hábitem, tenhle vypadal úplně normálně. A taky se tak choval. "Nepotřebuješ pomoct? Vypadáš, že si každou chvíli vytrháš všechny vlasy." Řekl a usmál se. Byl prostě nádherný. Vlasy měl dlouhé po ramena, ale vůbec ne takové ty pačesy, jak jsem byla zvyklá u kluků. Byly vlnité a téměř černé. Oči měl taky hnědé. Možná vypadá trochu tajemně, ale na tváři mu pohrával veselý úsměv. "Jasně a díky. Vůbec to nechápu. To víš, chemie není moje silná stránka." "Klid. To se zmákne." A pak mi celou hodinu vysvětloval ten princip. Teda celou hodinu, to bych možná přeháněla. Když už jsme to vyřešili, tak jsme si povídali. Jmenuje se Will a prý chápe co to je být nový, jelikož se přistěhoval před rokem. Zajímavé bylo, že ve třídě jsem si ho vůbec nevšimla. On mě prý zpozoroval hned, ale neměl odvahu mě oslovit. Pak jsem nadhodila jiné téma. "Co si myslíš o tom spolku upírů či co to je?" Zeptala jsem se s úsměvem. Jeho bezstarostný výraz na tváři náhle zmizel. "Ať tě ani nenapadne do toho spolku vstoupit. Prosím tě slib mi to Emily." Řekl prosebným hlasem. "Ale proč? Jsou snad nějací nebezpeční?" Zajímalo mě. "Možná jsou nebezpečnější víc, než si myslíš." Pak zazvonilo a konečně nastal konec školního dne. "Dávej si pozor. Šel bych tě doprovodit, ale mám nějakou práci. Určitě se ale ještě uvidíme." Řekl a pak mi zmizel z očí.
Doma jsem se snažila nemyslet na večer. Úkoly jsem měla hotové, doma uklizené a bylo ticho, jelikož naši se ségrou jeli nakupovat. Super, aspoň půjdou pak brzo spát. Přemýšlela jsem taky o slovech, který mi řekl Will. Bylo to varování? Nejspíš jo, ale pořád jsem jaksi nechápala, proč bych se měla bát. Navíc už bylo pozdě. Do spolku upírů jsem vstoupila a nebylo moc cesty zpět. Půlnoc se blížila. Oblékla jsem se a čekala před domem. Nejdřív jsem uvažovala, jestli si nemám vzít česnek, křížek a svěcenou vodu. No co kdyby to byli upíři? Vykašlala jsem se na to a čekala. Po chvíli se opravdu objevila postava. Měla dlouhý tmavý hábit a obličej zcela zakrytý. Kývla jsem na pozdrav. "Vítej. Dnešní noc je skvělá pro obřad." Řekl Dimitrij a pak mě vedl na to náměstí. Ukázalo se, že to je jen tmavé a špinavé místo pod mostem. Všude byly rozestaveny svíčky, jako při vyvolávání duchů a čekaly tam na nás další čtyři postavy. "Vítejte." Řekli magicky. Dimitrij nás představil. "Tohle je Garga, Silanca, Margareta a Benjamin." Postavy na mě kývly. Moc toho nenamluvili jen soustředěně zíraly do kruhu ze svíček. "Pojď. Musíš projít nejdřív obřadem." Řekl Dimitrij a táhl mě doprostřed kruhu. Čím dál míň se mi to líbilo. Vypadalo to příliš děsivě. Jako můj sen. Možná bych se mohla pokusit utéct, ale podaří se mi to? O tom jsem pochybovala. "Tvůj čas se krátí. Nastala naše noc. Oběť jsme si vybrali a je čas. Čas vzít si tvou krev i duši." Řekli sborovým hlasem a natahovali ke mně ruky. Byla jsem strachem bez sebe. Určitě umřu. Pomyslela jsem si. Ta scéna určitě musela vypadat jak vystřižená z nějakého horroru. "Nechte mě!" Křičela jsem. Začala jsem volat o pomoc a snažila se utéct z kruhu. Jenže mě svíraly ruce. Kapuce jim spadly a já už neměla sílu vyjeknout. Strach mi svázal jazyk. Obličej měli černý jako uhel a místo očí bylo jen bílé bělmo. Vycenili špičáky a chystali se udělat poslední krok. Pak mi všechno zmizelo z očí a já viděla jen tmu. Byla jsem mrtvá? Nebo jsem spala? Nevím. Čas plynul, ale já nic nevnímala. A pak jsem uslyšela hlas. "Myslíte, že je mrtvá?" Zeptal se někdo. "Určitě ne, jen spí." "Ta je tuhá jak mrtvola." Hlasy zněly čím dál silněji. Pak jsem ucítila ostré dloubnutí. Zavrtěla jsme se a otevřela oči. Kolem mě byl shluk lidí a já nechápavě koukala. "Co tu dělám? Kde jsou upíři?" Zeptala jsem se zmateně. Lidi se rozesmáli. A mně to konečně došlo. Byl to jen další sen! Usnula jsem při dějepise a taky jsem se pořádně ztrapnila. "Páni, já jsem asi usnula." Zvolala jsem překvapeně. "Asi?" Zeptal se ironicky jeden spolužák. "Co učitel, nezlobil se?" Zeptala jsem se. "No nejdřív tě chtěl probudit, ale pak si řekl, že to nechá tak. Doporučuje ti ale, abys četla méně vědecko-fantastické literatury. Mluvila jsi totiž ze spaní." Nakonec z toho byla zábavná historka, kterou mi spolužáci dodnes rádi připomínají. Já v zajetí upíru!
-----------------------------
HODNOCENÍ:
Rozka:
Bello musím říct,že jsem něco na tento způsob čekala-upíři,vlkodlaci,fantasy.Sice je toho ted' plný svět,ale Tvoje povídka je dočista něco jiného.A ten konec?To si ze mě děláš srandu?Naprosto jsi mě uchvátila a já jen poulila oči jako kapr.Úžasný,moc se mi to líbilo.Sice se tam našlo pár gramatických chybiček a někdy chyběly čárky,ale to nevadí.Líbilo se mi to.
Mám ale ještě jednu menší výtku.Nevím,jestli jsi četla VA nebo je to jen náhoda(na hodnocení to nemá vliv)ale jméno Dimitrij,nevím,nevím.Ale jak jsem psala,tenhle příběh mě uchvátil,měl rychlý spád,vše na sebe navazovalo,a konec naprosto nečekaný!Takhle si představuji vyburcovat čtenáře!
Hezkýmoc!
Devět bodů dávám za ty chybičky,ale ty do příště určitě doladíš a bude to plný počet. J
Moje hodnocení:9/10
----------------------------------------------¨
Das:
Povídka se ti moc povedla.
Napsala jsi ji docela hezky, našlo se jen pár gramatických chyb. Jen tak pro připomínku, za přímou řečí, pokud stojí na začátku věty, se píše malé písmeno. A doporučuju přímou řeč psát na nový řádek.
Ten konec mě docela naštval.
9 bodů
-----------------------------------------------
Gauri:
Takže celkový dojem z povídky je takový průměrný. Není to špatný ale už mě nudí jak je všude přeupírováno ale to není jediný, co by mi vadilo, tak nějak mě to prostě úplně nezabavilo.
Chtěla jsem tu upíří tématiku zprvu vytknout ale nakonec to tak nevadí, když to byl jen sen, což může naznačovat, že Emily prostě četla spoustu upířích knížek a tak jí to pohltilo, že se jí o tom pořád zdá.
Mimochodem Dimitrij je jen náhodné jméno? Nebo jsi četla Vampýrskou akademii?? :D:D
Dávám 7 bodů.
celkové hodnocení: 25/30
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Das Das | Web | 29. března 2011 v 18:27 | Reagovat

:D jsme zvědavá, co tomu Bella řekne.. :) když je aktivní a čte si všechny výtvory.. ;))
JInak hodnocení k té osmistránkové.. ti pošlu až zítra, pokud nepůjdu se psme ven.. možná ještě dneska.. ale spíše ne, páč musím dostat ze zítřejšího testu z chemie za jedna, abych měla do žákajdy trojku.. :D (sečítaj se dvě známky, za třetinu dobře mi u předchozího napálila pětku :() .... a ve čtvrtek jsme zkoušená z němčiny, minule jsme zdrhla jen do žákajdy s 'nepřipravena' .. :D jo, vyoadá to, jaká jsem to pěkařka, ale.. :D .. ve skutečnosi jsem dvojkařka a jedničkářka. :D

2 Rozka Rozka | Web | 29. března 2011 v 18:29 | Reagovat

[1]: jasně v pohodě,já už to mám a musím říct,no ted' ne... :)

3 Anie Anie | E-mail | Web | 29. března 2011 v 20:31 | Reagovat

Bella píše krásné povídky a tahle se ji opět moc povedla.A ten konec!!No paráda!
Musím říct že se s ní nemůžu srovnávat.Normálně se začínám stydět za to "něco" , co jsem poslala já :D

4 Bella Bella | Web | 29. března 2011 v 21:13 | Reagovat

Páni, to jsem vůbec nečekala. Děkuju za pěkné hodnocení:-). Jinak VA jsem nečetla:-D. Jméno Dimitrij(asi se začneš smát) jsem čerpala z chemie. Dimitrij Ivanovič Mendělejev:-D.

[3]: Takhle vůbev nemluv nebo mě naštveš!:-D. Vůbec se nemáš za co stydět. Tvoje povídka je úžasná a u básničky taky nemám co dodat. Moc se podceňuješ.

5 drabble-calistka drabble-calistka | Web | 30. března 2011 v 15:22 | Reagovat

KDYŽ UŽ SE GAURI PŘIHLÁSÍ DO POROTY MĚLA BY ALESPOŇ HODNOTIT VČAS! :-D

6 Das Das | Web | 30. března 2011 v 17:12 | Reagovat

[4]: jsi úžasná spisovatelká.. proto jsi to měla čekat. :P :D

7 Yoshiko Yoshiko | 30. března 2011 v 18:16 | Reagovat

Pěkné. Mě ten koment taky dostal :-)

8 Bella Bella | Web | 30. března 2011 v 18:31 | Reagovat

[6]: Teda díky. Jsem v rozpacích:-). Ještě mám toho hodně co zdokonalovat.

9 Rozka Rozka | Web | 30. března 2011 v 19:33 | Reagovat

[4]: neděkuj,zasloužila sis ho :)

[5]: ále no tak,ona také chodí na gymnázium a čas moc není!

[8]: hodně?co?vždyt' to bylo něco krásného-ale to už jsem psala viz hodnocení :)

10 Gauri Gauri | Web | 30. března 2011 v 21:37 | Reagovat

[5]: omlouvám se!

[9]: díky :)

11 Jane Jane | 30. března 2011 v 22:08 | Reagovat

Jako odborník na češtinu jsem sice nějaké chybky našla, ale tématicky jsi to zpracovala velmi hezky. Jde vidět, že jsi zvyklá psát

12 Jana Jana | 30. března 2011 v 22:11 | Reagovat

Krásné :-)  :-)

13 Casion Casion | Web | 31. března 2011 v 16:20 | Reagovat

námet je weľmi pekný, upírow nemusím, ale štylisticky to je pekne napísané :-)

14 Bella Bella | Web | 31. března 2011 v 16:56 | Reagovat

[11]:,[12]: ,[13]: Díky moc:-D

[10]: Díky za hodnocení. Líbí se mi, když člověk řekne rovnou pravdu. A inspiraci na jméno Dimitrij jsem našla v chemii. Dimitrij Ivanovič Mendělejev. Vampýrskou Akademii jsem nečetla. Už jsem se tu o tom zmiňovala:-)

15 Rozka Rozka | Web | 31. března 2011 v 17:30 | Reagovat

[14]: ano,ano,zminovala!!! :) a přijde mi to úžasný jko inspirace! :)
Jinak za hodnocení(mého :) ) nemáš vůbec za co! :)
Líbí se mi to

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama