Každodenní chaos

29. prosince 2010 v 16:25 | Rozka |  Písálek
nestíhám
Probudila mě velmi otravná a mnou nenáviděná věc.Budík.Poslepu šmátrám na nočním stolku dokud konečně nenajdu budík a nehodím s ním přes celý pokojík.Dobře,přiznávám,tohle jsem trochu přehnala.
Pomalu přehodím nohy přes postel a chvilinku si mnu oči.
Co je vůbec dneska za den?!Napůl oka se kouknu na kalendář na svém stole a zaúpím.Pondělí.
To už je jako po víkendu?!Mám takový pocit,jako bych ho prospala,což je možné.
Až moc s velkým odporem jsem vstala a přešla ze svého útulného pokojíku do koupelny.Rychle jsem si opláchla vlažnou vodou obličej a vzhlédla k zrcadlu.Bože,ráno by mě opravdu neměl nikdo,ale vůbec nikdo vidět.Vlasy mi trčely do všech světových stran,pod očima jsem měla kruhy jak pytle a byla jsem celá rudá od vody.Tak s tímhle nic za půl hodinky neudělám.Vadí mi to vůbec?!Ne,ani ne.
,,Dobré ráno,mami."pozdravila jsem a sesunula jsem se na židli před talíř se snídaní.Zapečený toast,aspoň něco.Pustila jsem se do něj.
Když jsem ho zhltla,koukla jsem se na hodiny a vytřeštila oči.Kruci,nestíhám.Jako obvykle.Na jeden nádech do sebe hodím čaj a vystřelím ke skříni.Vyberu si co každý den,černé rifle,obyčejné triko a sportovní mikinu.Učešu se a ještě se trochu nalíčím.Seberu tašku tak,že mi z ní vypadnou všechny věci a já je sbírám po pokoji.Z chodby jen slyším mámy naštvaný hlas:,,Zase přijdeš pozdě."
Jo,já vím.Vždycky chodím pozdě.Je to taková moje tradice.Hodně blbá tradice.Ovšem já se nezměním.Bohužel i bohudík.
Řítím se ze schodů a sama se divím,že jsem si za ty roky ještě nezlomila nohu.No,to přijde.
Celá upocená,rudá,už neupravená si sednu na místo spolujezdce vedle mamky.Ani na ni nemusím kouknout,abych věděla,že naštvaně špulí pusu a nevěřícně kroutí hlavou.Jen se svezu níž do sedačky a koukám před sebe.Rozmazané obrysy aut,domů,lidí se rýsují všude možně.Máma jede opravdu dost rychle.Bud se dozvěděla o písemce,kterou mimochodem píšu první hodinu a ještě jsem si nestihla udělat tahák,nebo prostě nechce,abych měla další neomluvenou hodinu.Bůhví,ptát se ji rozhodně nehodlám.
Nevypadá,že by byla v dobré náladě.V tomto případě je nejlepší být zticha a nijak ji neprovokovat.
Už jsme projeli kolem obchodáku,který je pouhých pět minut od školy.Bezva.Juknu na hodiny na budících a naštvaně si něco nesrozumitelného zafrflám pod nos.Stíhám to,dokonce i přípravu taháku.Proč nejezdím do školy sama?!Asi začnu.
Chvilinku jsem nad tím uvažovala a potom jsme to zavrhla stejně rychle jako navrhla.Nebudu vstávat v pět,nejsem sebevrah.Už vstávání v šest mě zabíjí.
Brzdy zakvílí a já vylézám pomalu ještě z jedoucího auta.,,Díky mami,dám vědět.Ahoj."
,,Nezapomeň,že máš po škole zubaře."zakřičí mamka.Bohužel jsem ji ještě slyšela.Já na to totiž opravdu úplne zapomněla.Zubař,rovnátka,ne.Těšila jsem se,že aspoň dneska budu mít klid.Že přežiju nějak školu,přijedu domů a zalehnu klidně i s bundou do postele.Ale né,já musím jít na rovnátka.
Zařadila jsem se do davu a zkoumala situaci.Školník si mě ještě nevšiml.Můžu se pomalu,tiše a nenápadně vytratit.Vyhnula bych se němčině,zeměpisu,matice,ajině a potom i zubařce.Ale stojí mi to za to?!
Ne!
,,No tak,hejbni prdelí,Rozko a už tam vejdi.Přece to nebude tak hrozný.Budeš tam chodit ještě čtyři roky,musíš si zvyknout."šeptal mi můj vnitřní hlásek.
Někdo mi zakryl oči a já podle něžných,i když velkých rukou poznala svého dobrého kamaráda Vávru.Odlepila jsem mu ruce z obličeje a on mě objal.
,,Ahoj Ospalče,dneska jsi to stihla.To chce oslavu."utahoval si ze mě a zubil se.
,,Neměla jsem to v plánu,to mi věř."
,,Ale no tak.Němčina nám odpadla,budeš si muset vystačit s mojí přítomností."řekl,
Nevěřícně jsem na něj koukla a potom tvrdě prohlásila:,,Tak to bych si raději napsala tu němčinu."
Zasmál se,protože mě až moc dobře znal a věděl,že si dělám srandu.Opravdu ano.Tak přece jen ten den nebude tak hrozný.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Džon Džon | E-mail | 7. ledna 2011 v 16:12 | Reagovat

:D no potrebovam bych složit basnicku.. :D tak psal jsem vam to na skype... :D už.. :D ale tak skusim si poradit. :D :-D  :-)  ;-)

2 Gauri Gauri | Web | 25. února 2011 v 17:57 | Reagovat

Den neni nikdy, tak hrozný, když máš okolo sebe kamarády..:-)

3 Rozka Rozka | Web | 25. února 2011 v 18:44 | Reagovat

[2]: jo,to jo :))

4 Niky Niky | 10. března 2011 v 22:47 | Reagovat

Juu, opět best! Nechápu, jak to děláš, ale ještě ve 22:46 ve čtvrtek to totálně hltám. A teď mi ještě prozraď, to jaké míry je to pravda. :D

5 Rozka Rozka | Web | 11. března 2011 v 9:55 | Reagovat

[4]: Jůů,děkuju :) Jak dělám co,Niky?!Žádná sláva to není! :)
Ale děkuju
Do jaké míry?No,tak dialog s Vávrou je krapet pozměněný,ospalče mi fakt neříká,ten má jiné bomby.Potom v pondělí nemáme aniju,ale zápletka,kdy zvažuju útěk ze školy...tak tak ta je pravdivá každý úterý a čtvrtek :D

6 Niky Niky | 11. března 2011 v 20:00 | Reagovat

Je to fakt děsně hezký! Heh, jinak takovou podobnou odpověď jsem dcl i čekala. :) A je to svatá pravda, ve čtvrtek a úterý chce fakt zdrhnout upa každej z naší půlky. :D

7 Rozka Rozka | Web | 11. března 2011 v 20:20 | Reagovat

[6]: To teda! :) Děsnej den a moc děkuju! jsi zlatíčko! :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama